» Registrace
» Ztráta hesla

» Přidat houbu
Počet houbiček: 120

Jak poznat nebezpečnou babku


Kategorie článků:  Zajímavosti


Zločincem, který způsobuje „jedovatost babek“, je druh parazitické vřeckovýtrusné houby nedohub zlatovýtrusný, který skutečně napadá plodnice těchto všeobecně oblíbených hub již v raných stádiích růstu. Napadená babka se opticky pozná podle toho, že je její povrch, obvykle nejprve na klobouku, pokryt bělavým povlakem, který postupně mění barvu na žlutou až hnědožlutou barvu.

Takto napadené houby nepochybně každý houbař zná a pozná, první stadia napadení babek nedohubem ale na první pohled rozlišitelná nejsou. To znamená, že nedohub může být i na jakoby zcela zdravých houbách, i když to tak nevypadá.

Co je ale nejdůležitější: I když je schopnost nedohubu vytvářet toxické (jedovaté) látky známa, záleží vždy především na tom, v jakém stavu houbu sebereme a kolik jedovatých látek v tomto stadiu obsahuje. Pakliže přitom jde o stav, který není viditelný lidským okem, je koncentrace toxinů zcela zanedbatelná a konzumace takových hub není prakticky žádným rizikem – kdyby totiž byla taková, jak se to snaží někteří zastánci zdraví prezentovat, asi by byl už náš houbařský národ zcela zdecimován. Mladé a viditelně nenapadené babky tedy můžeme klidně sbírat dál, jen bychom je měli co nejdříve zužitkovat, a pokud možno nesušit.

Nedohub na hřibu žlutomasém

Nedohub napadá všechny hřibovité houby

Pokud bychom se přitom řídili principem předběžné opatrnosti a snažili se z konzumované stravy absolutně vyloučit veškeré rizikové látky v surovinách pro přípravu pokrmů v pokrmech samotných obsažených, zemřeli bychom podle všeho hlady. Rizikové látky totiž obsahují prakticky veškeré plody přírody, včetně zdravého ovoce a zeleniny a samozřejmě průmyslově produkovaných zemědělských komodit. Třeba v podobě nepatrných koncentrací reziduí chemického ošetřování plodin, ale i v podobě obranných látek rostlin vůči svým predátorům.

Uvedený princip předběžné opatrnosti lze navíc aplikovat na většinu našich jedlých hub. Zmiňovaný nedohub zlatovýtrusný totiž nenapadá jen babky, ale všechny hřibovité houby – babky mají jen tu smůlu, že jsou poměrně měkké a nedohubu tím poskytují lepší podmínky k pomnožení. Kromě toho se i v ČR vyskytuje více druhů nedohubů, které zase napadají jiné druhy jedlých i nejedlých hub. Pokud bychom tedy chtěli brát tezi Jiřího Baiera do důsledků, můžeme do konce života zapomenout na veškerý sběr a konzumaci hub.

Otráví i ostatní houby

Aby ten nedohub zachvátil celou plodnici babky, tak ji kolonizuje a nakonec je plodnice jedovatá. On je na všech, u malinkých je nákaza na povrchu, ale není ještě průnik do těla houby. Když tu malou vezmete a nakrájíte s ostatními houbami, tak se nedohub rozšíří i na ostatní houby, uvedl odborník v Českém rozhlasu.

Jedovatých toxinů je v nedohubu několik a výsledkem může být rakovina slinivky a zažívacích cest. Jeden z těchto nedohubových jedů dokonce přispívá ke vzniku melanomu, což je rakovina kůže.

 

Jak je to s vlivem na organismus

Za příklad mediální zkratky lze také označit vliv konzumace babek na vznik různých forem rakoviny. Neexistuje totiž žádný konkrétní výzkum a vědecky podložené tvrzení, které by dokazovaly přímou souvislost konzumace „plesnivých babek“ s rakovinou. Samozřejmě je známo, že nadměrný přívod toxických látek do těla může rozvoj rakoviny podpořit.

To je ale obecné riziko týkající se – budeme-li se držet oblasti hub – veškerých sebraných, různými plísněmi napadených hub a hub nesprávně skladovaných. Týká se však také konzumace veškerých potravin, které jsou napadeny plísněmi, vyjma těch, kde je „ušlechtilá plíseň“ součástí receptury a složení příslušného potravinářského výrobku.

Houby, včetně nedohubem viditelně nenapadených babek, můžeme tedy bez problémů sbírat dál. Pokud se přitom bude část potenciálních sběratelů řídit katastrofickými scénáři teoretických rizik, alespoň v lese zbude víc hub pro „normální houbaře“. Letos by se to vlastně docela hodilo, díky dlouhému suchu a vysokým teplotám moc velké houbařské žně, i když zaprší, zřejmě čekat nelze.

 

Celý rozhovor s ing. Baierem si můžete poslechnout ZDE.





Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 


TOPlist

Poděkování za fotografie a texty: eM.eR. | WiKi 2016 © PiDi Soft |  Mapa stránek