Čirůvka zelánka
Čírovka zelenkastá  |  Tricholoma equestre

Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre (L. ex HOOK.) KUMM.) slovensky Čírovka zelenkastá je fakultativně jedovatá podzimní houba. V důsledku kyselých dešťů došlo k úbytku této houby. Jde o mykorhizní druh. 

Toxicita

Čirůvka zelánka byla a je sbírána a konzumována jako jedlá houba. Přestože nevyvolává pravé otravy, bylo zjištěno, že opakovaná či nadměrná konzumace může vyvolat příznaky těžké rhabdomyolýzy – akutního selhání ledvin z důvodu uvolnění červeného svalového barviva, které ucpe ledvinové kanálky. Selhání může vést i k úmrtí. Houba dále obsahuje coprin, který ve spojení s alkoholem působí jako antabus. V posledních letech však bylo prokázáno několik smrtelných otrav ve Francii, předpokládá se záměna za velmi podobný druh, pravděpodobně Čirůvku zlatou nebo Muchomůrku zelenou , proto je doporučeno označovat ji jako nejedlou nebo podezřelou.

Popis

Klobouk je široký v průměru 4-12 cm, zprvu zvoncovitý, později rozložený, různě zprohýbaný, pevný, dost masitý, za vlhka slizký, často znečištěný, zelenavě žlutý, olivově nazelenalý až nahnědlý.

Lupeny jsou vysoké 5-11 mm, žluté až žlutozelené, středně husté, široce vykrojené.

Třeň je vysoký 3-9 cm a tlustý 1-3 cm, žlutý, válcovitý, dole ztluštělý, pevný, tuhý, plný a vláknitý.

Dužnina je bílá až žlutá, tvrdá, voní a chutná sladce po mouce, někdy i trochu po okurkách.

Výskyt

Roste nejhojněji v borových lesích na písčitých půdách od konce září až do začátku prosince, obyčejně ve velkém množství. Často nalézáme čerstvé plodnice ještě pod sněhem. Vzácně i v listnatých lesích pod osikami, habry a buky.

Možné záměny

• Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je smrtelně jedovatá, má ale prstenec a vatu kolem nohy.,

• Čirůvka sírožlutá (Tricholoma sulphureum) chutná a páchne odporně, proto je nejedlá. Má celou dužninu sírožlutou, mnohem živěji žlutě zbarvenou než zelánka.
• Čirůvka zlatá (Tricholoma auratum) je jedlá.