Pečárka polní (Žampion polní)
Pečiarka poľná  |  Agaricus Campestris L.

Pečárka polní či žampion polní (Agaricus campestris) je stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité (Agaricaceae).

Popis

Klobouk: 50-120mm široký,nejprve nízce kuželovitý, až polokulovitý, později až rozložený, hladký, později šupinkatý, bílý, ve stáří lehce hnědnoucí.
Lupeny: v mládí růžové, později fialově šedé, nakonec až čokoládově hnědé.
Třeň: 50-80x10-25mm, válcovitý, na bázi ztenčený, bílý, nesoucí převislý, blanitý, pomíjivý bílý prsten.
Dužnina: bílá, na řezu slabě červenající.
Chuť: lehce kořenná, vůně houbová.
Výtrusy: 7-9x5-6 mikrometru velké, hladké, elipsoidní, hnědé.

Výskyt

Vyskytuje se v celém mírném pásmu. Objevuje se hojně v červnu až říjnu, hlavně po vydatnějších deštích, na loukách, pastvinách, polích, v parcích a kolem cest. Roste často v kruzích, pruzích a velkých skupinách.

Možné záměny

• Jako všechny bílé pečárky je možné i tento druh zaměnit za jedovaté muchomůrky jízlivé (Amanita virosa) a jarní (Amanita verna) – obě vyrůstají z pochvy.
• POZOR: na záměnu s dosti podobnou, stejně hojnou, slabě jedovatou Pečárku zápašnou!
  Pečárka ovčí se na rozdíl od své jedovaté kolegyně nezbarvuje na řezu žlutě a žluté zbarvení na klobouku je jejím přirozeným zbarvením.

Využití

Pečárka polní je jednou z nejchutnějších pečárek, v kuchyni je všestranně použitelná. Mladé plodnice jsou chutné i v octovém nálevu, starší se mohou sušit.

• Žampiony obsahují 2 % plnohodnotných proteinů, tedy přibližně stejně jako brambory, jen s tím rozdílem, že obsahují méně než třetinu kalorií (25 kcal/100 g). Pokud se ale osmaží, množství kalorií se podstatně zvýší.
• Jsou bohaté na vitamin B1, B2, niacin a kyselinu listovou, jakož i na draslík, měď, selen, fosfor, železo a stopové prvky. Chudé jsou na vitamin C, vápník, provitamin A a vitamin E.
• Mimo to dokážou velice dobře nastartovat imunitní systém. Pomáhají tedy bojovat proti nachlazení a chřipce a velice efektivně blokují bakterie a viry.
• Jsou těžko stravitelné. To je způsobeno obsahem chitinu a tím, že jejich proteiny jsou bohaté na nukleové kyseliny. Nedoporučují se při dně.

CO ŽAMPIONY OPRAVDU DOKÁŽOU?

• snižují krevní tlak a redukují riziko mozkové mrtvice
• chrání srdce, podporují tvorbu červených krvinek
• podílejí se na dobrém trávení
• pozitivně ovlivňují kvalitu pleti a nervový systém
• mají antioxidační účinky
• stimulují imunitní systém
• působí preventivně na všechny druhy hormonálně ovlivnitelných druhů rakoviny – rakoviny prsou, prostaty, vaječníků apod.

Žampiony se pro svůj antidiabetický účinek doporučují jako součást stravy pro diabetiky. Jak bylo zjištěno při pokusech s laboratorními zvířaty, jejich konzumace snižuje potřebu inzulinu pro regulaci krevní glukózy. Žampiony jsou též vhodné pro obézní lidi, protože jsou syté, a pokud se nesmaží nebo nepřipravují na oleji, mají jen velmi málo kalorií. Při pokusech s laboratorními zvířaty na University of Surrey (Velká Británie) bylo dokázáno, že žampiony výrazně zlepšují průběh cukrovky. Jsou též zdrojem proteinů, vitaminů skupiny B a malého množství sacharidů.

Pozor na syrové žampiony!

Zatímco některé studie poukazují na to, že syrové žampiony mohou mít kvůli obsahu agaritinu karcinogenní účinky, jiné to popírají. Jelikož na tomto poli neexistuje jednoznačné stanovisko, je lepší se jejich konzumaci v syrovém stavu vyhnout. Pokud se i přesto rozhodneme použít žampiony např. do salátů, musíme je dobře očistit a oloupat. Používají se dále vařené, smažené a připravené na mnoho dalších způsobů. Jejich úprava nezabere více než několik málo minut. Zavařením, mražením, ale především sušením se dá zachovat jejich chuť i aroma.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.