Kačenka česká
Smrčkovec český  |  Verpa bohemica

Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn.: Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907), slovenky Smrčkovec český je jedlá a vyhledávaná vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae) rostoucí od dubna do května v listnatých hájích. Patří mezi nejoblíbenější jarní houby a záměna s jakoukoliv jedovatou houbou v tomto období je nemožná.

Popis

Plodnice je apothecium, členěné na třeň a klobouk a vysoké v dospělosti asi 5 až 20 cm.

Klobouk je drobnější, asi 1–5 cm velký, má nepravidelný kuželovitý nebo zvonovitý tvar. Klobouk je dutý, směrem dolů otevřený a dosti tenkomasý. Vnější povrch klobouku je výrazně zvrásněný víceméně svislými, zkroucenými, několik milimetrů vysokými žebry, místy se větvícími a vidlenými, která jsou příčně pospojována poněkud nižšími nepravidelnými přepážkami. Barva vnější strany klobouku je žlutookrová až žlutohnědá, v mládí světlejší, později do hněda tmavnoucí. Vnitřní strana klobouku je hladká, bělavá až našedlá. Thecium pokrývá vnější stranu klobouku. Až v samém vrcholu klobouku je tento připojen ke třeni.

Třeň je nepravidelně válcovitý, poměrně dlouhý (až 15 cm), jen 1-3 cm široký, bělavě nažloutlé až světle žlutohnedé barvy. Na povrchu třeně bývá kruhovitě jemně bělavě plstnatý. Třeň je dutý, dutina je vyplněna řídkým bílým vatovitým pletivem. V mládí bývá třeň dosti krátký, klobouk jen o málo přesahující, postupně se však významně prodlužuje.

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká (jen několik milimetrů), světle šedožlutá, křehká. Vyznačuje se příjemnou vůní i chutí.

Výskyt

Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami - především pod třešněmi a trnkami. Preferuje spíše zásadité podloží^. Vyrůstá obvykle ve skupinách, někdy velmi početných, a to obvykle v místech s vrstvami spadaného listí apod. Vyskytuje se v Eurasii i Severní Americe.

Použití

Kačenka česká je vynikající jedlý druh, bývá uváděn mezi nejchutnějšími houbami. Je široce kuchyňsky využitelná^, lze jí sušit. Některé osoby mohou být na tento druh alergické, podobně jako je tomu u některých jiných hub, což se projevuje zažívacími obtížemi; těmto osobám se pak konzumace kačenky nedoporučuje. Také není vhodná kombinace s alkoholem jako u smrže a v žádném případě konzumace za syrova.

Léčivé účinky kačenky

Nedávné výzkumy prokázaly u kačenek přítomnost většího množství polyfenolů – tokoferolu a také menší množství karotenu. Navíc bylo zjištěno, že vykazují i poměrně výrazné antioxidační účinky. Za ně je zodpovědný především vysoký obsah polyfenolů přítomných v těchto houbách. Zmíněné látky účinně omezují aktivitu kyslíkových radikálů a omezují tak proces přílišné oxidace organismu. Kačenky tak mohou sloužit jako vhodný zdroj těchto látek, o kterých je také známo, že snižují riziko vzniku arteriosklerózy neboli kornatění cév, respektive „tvrdnutí“ tepen. S velkou pravděpodobností budou polyfenoly a další látky s antioxidačními vlastnostmi obsaženy u obou druhů v obdobném množství, ačkoli i v tomto případě bude nejspíš platit, že obsah účinných látek v houbách nebývá za všech okolností sezonu od sezony stejný.

Možná záměna

• Ucháč obecný - jedovatá - Kačenky a Smrže (Morchella) mají klobouk jamkatý, nikoliv mozkovitě zprohýbaný jako je tomu u Ucháče.
• Kačenka náprstkovitá (Verpa conica) je dosti podobný příbuzný druh, rostoucí rovněž na jaře na podobných místech, je však vzácnější. Liší se zejména téměř hladkým, jen mírně zvrásněným, nikoli žebrovaným, povrchem klobouku. Jde také o jedlou houbu.
• Smrž obecný (Morchella esculenta), který vykazuje značné tvarové shody. Odlišuje se ale třeněm přirostlým asi ke spodku klobouku, jako ostatní smrže nikoli až ve špičce klobouku. Rozdílný je také ostřejšími a drobnějšími žebry na klobouku.