Smrž obecný
|
![]()
Foto: WiKi
|
Název | Smrž obecný |
Slovenský název | Smrčok jedlý |
Latinský název | Morchella esculenta |
Kategorie | Houby Jedlé - velmi chutné |
Říše | Houby - Fungi |
Třída | Vřeckovýtrusé - Ascomycetes |
Řád | Kustřebkotvaré - Pezizales |
Čeleď | Smržovité - Morchellaceae |
Doba růstu | Duben - Květen |
Smrž obecný (Morchella esculenta) je výtečná jedlá houba z čeledi smržovitých. Kulináři přirovnávají smrže k lanýži i když jeho použití je poněkud širší. PopisPlodnice o výšce až 200 mm bývá kulovitého či mírně protáhlého tvaru. VýskytSmrž obecný je jarní houba. Roste od dubna do května, někdy už i v březnu. Upřednostňuje okraje lesů a cest, listnaté háje, luhy, louky, zahrady, parky, ale i méně tradiční houbové lokality jako jsou zavážky, sklady dříví či hromady odpadků a popele. Smrž obecný je nejpočetnějším zástupcem rodu smrž v Česku. Roste prakticky v celém mírném pásu severní polokoule a Austrálii PoužitíVšechny smrže jsou velmi ceněné jedlé houby, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy. Dutost plodnic nabízí možnost porůznu plněných smržů. Dále jsou smrži vhodní na smaženici, do polévky, hodí se i k přípravě méně tradičních pokrmů jako je např. puding či pomazánka ze smržů. Smrže jsou zasyrova křehké a před kuchyňským zpracováním je doporučuji spařit. Zbaví se tím jednak nečistot, které ulpívají na jejich členitém klobouku, jednak tím jejich plodnice zcela zvláční a překrojením neztrácejí tvar pro oko a dají se i pohodlně nadívat. Recept na smržovou omážku naleznete zde. Smrži se dobře i suší, a to nejlépe tak, že se podélně rozkrojí a opláchnou ve vodě, aby byla plodnice zbavena nečistot a drobného hmyzu. Staré plodnice se nedoporučuje sbírat, protože mohou obsahovat jedovaté látky. Možné nežádoucí účinkyStejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem. Možná záměna
|
Zatím není vložen žádný komentář. |