Pavučinec plyšový
Pavučinovec plyšový  |  Cortinarius orellanus

Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub.

Ač je ve starých houbařských atlasech veden jako jedlý, je ve skutečnosti smrtelně jedovatý. Otravy jím způsobené mají totiž extrémně dlouhou inkubační dobu, což dlouhou dobu vědcům zakrývalo souvislost mezi jeho konzumací a následnými obtížemi, takže až do roku 1958 byl považován za neškodnou houbu.

Popis

Klobouk je oranžově hnědý až hnědý má průměr 30-80mm, je sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím tupým hrbolem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný.
Lupeny mladých plodnic jsou šafránově žluté, vcelku řídké a ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy.
Třeň dorůstá délky 30-70(100)x10-20mm. Je téměř válcovitý, dole se zužující, hladký, lesklý, plný, vláknitý a pevný, žlutavý, světle okrový až žlutohnědý, dole srůstá s třeni dalších plodnic.
Dužina je ve třeni žlutavá, v klobouku až rezavě načervenalá.
Výtrusy jsou elipsovité 8,5-12×5,5-7µm, žluté.
Výtrusný prach má rezavě hnědou barvu.

Výskyt

Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října. V České republice se vyskytuje poměrně řídce, častější výskyt je v severnějších oblastech Evropy, např. v Polsku a v severním Německu. Je uveden v Červeném seznamu hub České republiky jako ohrožený druh.

Otravy

Příčinou otrav je pyridinový alkaloid orellanin. Otrava je velice zákeřná, neboť se její příznaky objevují nejdříve za 2 dny (a nejpozději za tři týdny) po požití. Pro dlouhou inkubační dobu mnohdy není onemocnění spojováno s konzumací hub. Obecně lze říci, že děti jsou mnohem citlivější, příznaky se u nich objevují v řádu dní a v případě, že obdržely smrtelnou dávku, velice rychle umírají, zatímco u dospělých se příznaky objeví později a mohou bojovat se smrtí týdny až měsíce.

Projevem otravy jsou nejprve poruchy trávení (průjmy a zvracení), které však mohou chybět, zejména pokud byla houba konzumována vícekrát po menších dávkách, později poruchy močení, obvykle v podobě nejprve nadměrného močení, jehož míra plynule klesá k močení naopak nedostatečnému. Vleklá destrukce ledvin těžko rozložitelnými toxiny může nakonec vést až k úplnému zastavení jejich funkce a tudíž k úplné zástavě močení, poškozena mohou být též játra. Otrava často končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci.

Varování

V literatuře je popsán případ masové otravy pavučincem plyšovým v Polsku v roce 1952, která postihla 102 osob, z nichž 11 zemřelo. Podobně nebezpečné jsou i další pavučince, např. severněji rostoucí pavučinec výjimečný (Cortinarius rubellus).

Přestože některé pavučince jsou jedlé nebo jen nejedlé, je potřeba se z těchto důvodů podobným houbám vyhýbat a v žádném případě nesbírat.