Pečárka zápašná (Žampion zápašný)
Pečiarka páchnuca  |  Agaricus xanthodermus

Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) slovensky Pečiarka páchnuca je mírně jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi pečárkovitých. Méně lidí ví, že existuje i jedovatý žampion – po jehož požití můžete skončit v nemocnici na výplachu žaludku.

Popis

Klobouk je široký 50-100 mm, výjimečně i více. U zcela mladých plodnic je kulovitý (žaludovitý), později ploše sklenutý, méně masitý, čistě bílý, hladký a lysý. Někdy bývá na temeni popraskaný a zahnědlý.
Lupeny 6-10 mm, jsou dosti úzké, růžové, později čokoládové.
Třen 70-140x10-20mm, lze snadno vyloupnout z klobouku. Někdy pokroucený, bílý, lesklý, dutý. Občas mívá na bázi zřetelnou, často náhle odsedlou hlízu, která se na řezu ihned zbarvuje chromově žlutě (bezpečný rozpoznávací znak).
Třen je snadno vylomitelný z klobouku a nese bílý, tlustý prsten, který lze nahoru sloupnout.
Dužnina je masitá, hutná, ve stáří vatovitá, bílá, na řezu žloutne, později rezaví. Ve třeni je jemně vláknitá.
Chuť je nenápadná až fádní, vůně nepříjemná (po karbolu nebo svítiplynu).
Výtrusy jsou malé 5-6,5x3-4µm, elipsoidní, hladké.
Výtrusný prach je růžový.

Výskyt

Vyskytuje se v celém mírném pásmu. Fruktifikuje od května do listopadu. Roste obvykle ve skupinách, v lesích, parcích, loukách i zahradách. Dává přednost stanovištím bohatým na dusík

Možné záměny

Jako všechny bílé pečárky je možné i tento druh zaměnit za jedlé pečárky!

• Pečárka polní (Žampion polní) (Agaricus Campestris L.)
• Žampion ovčí (Pečárka ovčí) (Agaricus osecanus)

Odlišit je od pečárky zápašné je velice jednoduché. Existuje několik charakteristických znaků, podle kterých si zápašný žampion nelze splést s jedlým. Když zápašný poškrábeme na hlavičce nebo nožičce, okamžitě žloutkově zežloutne. Po chvíli ranka zašedne a vrátí se do matné podoby.

Ostatní jedlé žampiony, například ovčí, když škrábnete, není poznat žádnou reakci, ale po čase poškozené místo lehce zežloutne. Jedlé žampiony voní krásně, většinou anýzem nebo po hořkých mandlích, nejedlý buď nevoní vůbec nebo po karbonu,“ říká Helena Hamerská, členka výboru České mykologické společnosti.

Otrava

Otrava se projeví 1–3 hodiny po požití, a to nevolnostmi a intenzivním zvracením. Žaludeční křeče jsou zákeřné v případě, že trpíte žaludečními vředy, pak hrozí jejich protržení.