» Registrace
» Ztráta hesla

» Přidat houbu
Počet houbiček: 120

Opeňka měnlivá (lipůvka)
Šupinačka menlivá  |  Kuehneromyces mutabilis

Kategorie: Houby Jedlé


Foto obrázek houby Opeňka měnlivá (lipůvka) | Kuehneromyces mutabilis | Šupinačka menlivá
Foto: M.Růžek
Foto obrázek houby Opeňka měnlivá (lipůvka) | Kuehneromyces mutabilis | Šupinačka menlivá
Foto obrázek houby Opeňka měnlivá (lipůvka) | Kuehneromyces mutabilis | Šupinačka menlivá
Foto obrázek houby Opeňka měnlivá (lipůvka) | Kuehneromyces mutabilis | Šupinačka menlivá


Název Opeňka měnlivá (lipůvka)
Slovenský název Šupinačka menlivá
Latinský název Kuehneromyces mutabilis
Kategorie Houby Jedlé
Říše Houby - Fungi
Třída Stopkovýtrusé - Basidiomycetes
Řád Lupenotvaré - Agaricales
Čeleď Límcovkovité- Strophariaceae
Doba růstu Duben - Listopad


Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), lidově též opěnka nebo lipůvka je jedlá dřevokazná houba z čeledi límcovkovitých. Patří k druhům, které lze pěstovat. V minulosti byla mezi houbaři velmi populární a hojně sbíraná. Jméno opéňka vzniklo z toho, že se tato houba opíná kolem pně (kmenu). V roce 1970 ji mykologický sborník zvolil mezi tři nejoblíbenější houby. Dnes je méně známá.

Synonyma

  • šupinovka opěnka, lipůvka, lípatka, pařezovka, voňatka

Popis

Klobouk: 20-80mm široký, vyklenutý pak plochý s hrbolkem, za vlhka s prosvítajícími lupeny, žlutohnědý až rezavý, vysychající do medově až světle okrové barvy s tmavším okrajem a středem.
Lupeny: široce připojené až sbíhavé, husté, bledé potom okrové až tmavorezavohnědé.
Třeň: 50-80x5-10mm válcovitý, nahoře světlý, jemně vláknitý, pod pomíjivým bělavě vláknitým prstenem rezavě hnědý s odstávajícími šupinkami.
Dužnina: v klobouku měkká bělavá, ve třeni tuhá rezavá, výrazně příjemně kořeněné vůně a mírné chuti.

Výskyt

Opeňka měnlivá roste vždy ve velkých trsech až o desítkách kusů od jara až do listopadu na pařezech listnatých stromů, výjimečně i jehličnatých. Obvykle ji lze nalézt na bukových, lipových, březových, jedlových a smrkových pařezech. Roste nejen v lesích, ale také v zahradách a parcích. Na těchto místech byla pozorována i na bázi kmenů živých stromů. Objevuje se každý rok na stejném místě dokud hostitelské torzo dřeviny nezlikviduje. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste v nížinách i v horských oblastech.

Pěstování

Opeňku lze pěstovat v interiérech i venku. V interiérech se pěstuje na slámě, v exteriérech na špalcích zdravých listnatých stromů 1 až 2 měsíce po pokácení umístěných do stinných vlhčích míst na zahradě. Nejvhodnější jsou polena tvrdého dřeva. Doporučuje se buk a habr.

Kuchyňské využití

Opeňka měnlivá patří vynikajícím druhům. Často se přidává do směsí, omáček a polévek. Je též oblíbenou ingrediencí gulášů a masitých pokrmů. Konzumují se jen klobouky, třeně jsou příliš tuhé.

Možnost záměny

Opeňku měnlivou lze velmi snadno zaměnit za některé jedovaté druhy z rodu čepičatek (Galerina). Velké nebezpečí hrozí především při záměně s velmi podobnou avšak silně toxickou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata). Tato houba obsahuje v plodnicích stejné jedy jako muchomůrka zelená, avšak v přibližně desetkrát menším množství. Po požití čepičatek se dostavují první příznaky intoxikace, průjmy a zvracení, za deset až čtrnáct hodin. Jedy narušují činnost jater a bez lékařské pomoci můžou způsobit i smrt postiženého.

Rozlišovací znaky opeňky měnilvé a čepičatky jehličnanové


Opeňka měnlivá Čepičatka jehličnanová
Výtrusný prach skořicově hnědý rezavě hnědý
Doba výskytu březen až prosinec červen až říjen
Velikost klobouku 2-10 cm 1-6 cm
Střed klobouku vždy o něco světlejší vždy o něco tmavší
Vůně kořenitá okurkově moučná nebo ředkvová
Chuť mírná slabě moučná
Výskyt obvykle na pařezech a odumřelých kmenech listnatých dřevin, velmi zřídka na jehličnanech (hlavně smrcích) většinou na pařezech a odumřelých kmenech jehličnanů (smrků, jedlí) ale také listnáčů (topolů, vrb)
Třeň pod úrovní prstenu pokrytý tmavě hnědými blanitými šupinkami ve spodní části většinou jemně bíle vláknitý

Bezpečné rozlišení obou druhů je často velmi složité, proto se sběr openěk doporučuje jen zkušenějším mykologům. Mladé plodnice jsou obtížně rozlišitelné. Opeňka roste ve větších trsech a báze jejích tření bývají srostlé. Naproti tomu plodnice čepičatky obvykle rostou samostatně. Opeňky rostou jen výjimečně na pařezech jehličnanů, jsou však zdokumentovány případy, kdy byly exempláře obou druhů nalezeny na stejném kmeni. Nejdůležitějším makroskopickým rozlišovacím znakem je struktura spodní části třeně. Noha opeňky je pokryta šupinkami, zatímco čepičatka má třeň jemně bíle vláknitou. Opeňku je také možné si splést s třepenitkou svazčitou, která však má tmavší olivově hnědé lupeny. Podobá se také křehutce vodomilné (Psathyrella piluliformis), která má bílý třeň bez prstenu a je jedlá.




Podobné houby



Diskuze, komentáře ...
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 


TOPlist

Poděkování za fotografie a texty: eM.eR. | WiKi 2016 © PiDi Soft |  Mapa stránek


loading...