Smrž úzkohlavý
Smrčok černastorebrový  |  Morchella angusticeps

Smrž úzkohlavý (Morchella angusticeps) je výtečná jedlá houba z čeledi smržovitých. Kulináři přirovnávají smrže k lanýži i když jeho použití je poněkud širší.

Popis

Klobouk 3-7 cm vysoký, 2-3,5 cm v průměru, kuželovitý, někdy též vypadající jako homole, dutý, k tření přirostlý bez žlábku.
Žebra jsou podélně skoro souběžná, místy příčně pospojovaná. Hrany žeber jsou černé, jamky mezi žebry jsou nepravidelné a barvy hnědé.
Třeň 4-9 cm vysoký, 1,5-3 cm tlustý, k vrcholu se mírně rozšiřuje a k bázi je zúžený. Je dutý a v mládí hladký a bílý, brzo však vločkovitě zrnitý, světle okrový až krémový, ve stáří s červenorůžovým odstínem.
Dužnina tenká, křehká, vodnatěvoskovitá, chuť nevýrazná, vůně taktéž nevýrazná.
Výtrusný prach světle okrový, spory elipsoidní velikosti 17-25 x 10-15µm.

Výskyt

Výskyt duben až květen, jednotlivě nebo ve skupinách na horských loukách, na okraji lesů, na lesních skládkách dřeva, v křovinách, pod jasany, duby, jilmy a topolem bílým. Najdeme jej i na okraji spáleniště.

Použití

Všechny smrže jsou velmi ceněné jedlé houby, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy.

Dutost plodnic nabízí možnost porůznu plněných smržů. Dále jsou smrži vhodní na smaženici, do polévky, hodí se i k přípravě méně tradičních pokrmů jako je např. puding či pomazánka ze smržů.

Smrže jsou zasyrova křehké a před kuchyňským zpracováním je doporučuji spařit. Zbaví se tím jednak nečistot, které ulpívají na jejich členitém klobouku, jednak tím jejich plodnice zcela zvláční a překrojením neztrácejí tvar pro oko a dají se i pohodlně nadívat. Recept na smržovou omážku naleznete zde.

Smrži se dobře i suší, a to nejlépe tak, že se podélně rozkrojí a opláchnou ve vodě, aby byla plodnice zbavena nečistot a drobného hmyzu.

Staré plodnice se nedoporučuje sbírat, protože mohou obsahovat jedovaté látky.

Možné nežádoucí účinky

Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U tohoto smrže úzkohlavého, z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.

Možná záměna

• Ucháč obecný - jedovatá - Kačenky a Smrže (Morchella) mají klobouk jamkatý, nikoliv mozkovitě zprohýbaný jako je tomu u jedvatého Ucháče.
• Smrž kuželovitý (Morchella vulgaris) nemá černé hrany žeber, je jedlý.
• Smrž polovolný (Mitrophora semilibera), který nemá přirostlý okraj klobouku, jenž je asi do 1/3 volný. Je také jedlý.
• Smrž vysoký (Morchella elata) má klobouk kuželovitý, nahoře zahrocený, nemá barevně zvýrazněné hrany žeber a může být rozšířený jak v horní, tak i dolní části a má menší výtrusy. Je jedlý
• Kačenka česká (Verpa conica) je dosti podobný příbuzný druh, rostoucí rovněž na jaře na podobných místech, je však vzácnější. Kačenka však po rozkrojení není dutá. Odlišuje se ale třeněm přirostlým ke klobouku nikoli až ve špičce klobouku. Je Jedlá.