Bedla červenající
Bedľa červenejúca  |  Macrolepiota rhacodes

Bedla červenající nazývaná též bedla krvavějící nebo bedla třepivá (Chlorophyllum rhacodes (Vittad.) Vellinga, 2002) je houba z čeledi pečárkovitých. Dříve byla považována za jedlou, dnes už se na tomto popisu odborníci neshodnou a mnozí její sběr nedoporučují.

Dříve byla k tomuto druhu řazena jako poddruh i druh Chlorophyllum brunneum (Farl. & Burt) Vellinga pod jménem bedla červenající zahradní Chlorophyllum rhacodes var. hortensis je mírně jedovatá, nyní je řazena jako samostatný druh

Synonyma

• bedla jedovatá
• bedla krvavějící
• bedla třepivá
• biskup nebo biskupská čepice.

Popis

Klobouk je široký 60-160mm, nejdříve kulovitý, později klenutý až plochý s malým hrbolkem ve středu. Velké šupiny, u mladých plodnic bledě hnědé, u starších tmavohnědé, jsou uspořádané soustředně. Hrbolek uprostřed klobouku je tmavší.
Lupeny jsou vysoké 12-16mm, od třeně odsedlé, husté, tenké, bělavé, po poranění červenající.
Třen je vysoký 80-180mm a tlustý 8-12mm, hladký, bělavý, později okrově hnědavý, dole ztlustělý až do kulovité hlízy, snadno vylomitelný z klobouku. Posuvný prsten je vatovitě jemný. Třeně jsou tuhé.
Dužnina je bílá až bělavá, voňavá, jemná a chutná. Na vzduchu rychle žloutne, červená a později hnědne, stejně jako celý povrch plodnice po otlačení.
Výtrusy jsou velké 9-12x6-7µm, hladké, elipsoidní, bezbarvé.
Výtrusný prach je bílý.

Výskyt

Bedla červenající roste v létě a na podzim (červenec až říjen a někdy i listopad), nejvíce v září. Lze ji najít v listnatých i jehličnatých lesích, ale také v zahradách a parcích, většinou pod listnatými stromy.

U bedly červenající byly zaznamenány alergické reakce, podobně jako na václavky, krom velké podobnosti s jinými jedovatými druhy. Proto rozhodn tuto bedlu červenající ke sběru nedoporučujeme.

Možná záměna

Největší možná záměna je s Bedlou červenající českou také zahradní, která je jedovatá, proto sběr této houby vůbec nedoporučujeme.

• Bedla zahradní (Lepiota hortensis PIL.), která má hnědou hlízu a je údajné jedovatá.
• Je patrně totožná s Bedlou jedovatou (Lepiota venenosa BON.), popsanou ve Francii.
• Bedle červenající se červenáním trochu podobá Pečárka lesní.
• Bedla vysoká se od Bedly červenající nejlépe pozná podle toho, že její dužnina vůbec nečervená.