Pýchavka palicovitá (stopkatá)
Rozpadavec stopkatý  |  Lycoperdon excipuliforme

Pýchavka palicovitá(Lycoperdon excipuliforme) slovensky Rozpadavec stopkatý patří k jedné nejchutnějším a největším pýchavkám z čeledi pýchavkovitých. Může dosahovat výšky až 20 cm.

Popis

Kyjovité nebo palicovité plodnice 50-150x30-80mm velké jsou výrazně rozdělené na plodnou a sterilní část.
Povrch je pokrytý bílými, našedlými až nahnědlými, pak hnědými opadavými jemnými zrnky a osténky.
Teřich je bílý, ve stáří hnědne a postupně se rozpadává.
Třeňová část je válcovitá, směrem k bázi se může ztenčovat, nebo naopak rozšiřovat.

Výskyt

Pýchavka palicovitá se vyskytuje v hojném počtu na území severního mírného pásma až do subtropů. Nalezneme ji jak v listnatých, jehličnatých lesích, tak i mimo ně (např. na loukách). Roste v malých skupinkách v trávě nebo v listovém odpadu. Doba jejího výskytu je od léta do časného podzimu.

Možná záměna

Větší houba se může podobat pýchavce dlabané a menší vzrůst houby zas pýchavce obecné. Pýchavka obecná je ale menší a je pokryta kuželovitými bradavkami. Pýchavka palicovitá může nabývat různých tvarů.

Použití

Pýchavky jsou dobré jedlé houby, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý, pružný a měkký. Přesto její pokožka po vaření je velice tuhá. Houba je vhodná na řízky. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

Vliv na zdraví

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Synonyma

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. Tento oblak na nás v podstatě foukne. Dnes se používá více  termín prašivka nebo také pukavka za mých mladých let.