Muchomůrka slámožlutá
Muchotrávka slamovožltá  |  Amanita gemmata

Muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata) je jedovatá stopkovýtrusá houba patřící do čeledi muchomůrkovitých. Je jen slabě jedovatá, otrava se dostaví při požití většího množství plodnic.

Popis

Klobouk má průměr 4–10 cm. Z počátku je polokulovitý, později ploše rozložený se zřetelně rýhovaným okrajem. Má slámově žlutou až světle okrovou barvu. Střed klobouku je tmavší, postupným stárnutím bledne. Povrch je slabě lesklý, za vlhka lepkavý, s bělavými útržky plachetky, často i holý.

Lupeny jsou husté, bílé, u okraje klobouku jsou zaoblené.

Třeň je 6–11 cm dlouhý, válcovitý, nahoře zúžený dole rozšířený do malé kulovité hlízy obalené nepatrnou přirostlou pochvou s odstávajícím okrajem. Má bělavou barvu, povrch slabě vločkatý až hladký. V horní části má nepravidelný jemný blanitý prsten, který časem mizí.

Dužnina je tenká, měkká, bílá, na řezu nemění barvu. Vůně i chuť je nevýrazná.

Výtrusný prach je bílý.

Chuť a vůně

Houba se vyznačuje charakteristickým nepříjemným zatuchlým zápachem, připomínajícím shnilé brambory. Chuť je nepříjemně ředkvovitá.

Výskyt

Roste od května do října v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji v písčité půdě.

Využití

Plodnice muchomůrky se dříve používaly na likvidaci much. Nemá však žádné gastronomické využití.

Možná záměna

• Muchomůrka císařská
• Muchomůrka citrónová
• Muchomůrka Eliina - vzácná
• Holubinka hlínožlutá