Rezavec šikmý (Čaga)
|
![]()
Foto: Kudláček
|
Název | Rezavec šikmý (Čaga) |
Slovenský název | Ryšavec šikmý |
Latinský název | Inonotus obliquus |
Kategorie | Houby Zdraví prospěšné |
Říše | Houby - Fungi |
Třída | Stopkovýtrusé - Basidiomycetes |
Řád | Kožovkotvaré - Hymenochaetales |
Čeleď | Kožovkovité - Hymenochaetaceae |
Doba růstu | Leden - Prosinec |
Rezavec šikmý (Inonotus obliquus) je víceletá dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých. Běžně roste na břízách a dalších listnatých stromech. Patří mezi škůdce, napadené stromy začnou hnít. PopisPlodnice jsou ve dvou typů. Nedokonalé (imperfektní) a dokonalé. Dokonalé plodnice zabírá 1/3 – ½ obvodu kmene a dosahuje délky i několika metrů. Tvoří souvislejší plochy i oddělená políčka rozmanitého tvaru i velikosti pod kůrou a vnější vrstvou bělového dřeva, kterou nadzvedávají a kůra i s částí dřeva odpadává. Rourky jsou rovnoběžné, až 3 cm dlouhé a odstávají od kmene, dosti křehké. Barvy jsou špinavě hnědé až tmavohnědé. Póry jsou velmi malé, v době sucha ještě zúžené, barvy v mládí žlutě okrové, ve stáří však mají hnědou barvu rourek. Výtrusný prach sírově žlutý. Výtrusy jsou široce oválné až vejčité, někdy skoro kulaté a jsou 5-10 x 4,5-7,5 µm velké. VýskytLeden až prosinec na živých kmenech listnatých stromů. Upřednostňuje břízy.
Dokonalé plodnice jsou měsíce srpen až září na odumírajících nebo mrtvých kmenech listnatých stromů v místech jejich poranění, někdy i v jejich dutinách. Upřednostňuje břízy. U nás vzácný. VýznamTato houba má velmi významné postavení v ruském přírodním léčitelství. Hlavní obsahovou skupinou z hlediska farmakognosie jsou fenolické sloučeniny a chinony, které představují silné antioxidanty (tyto látky, jak je celkem dobře již známo, zpomalují proces stárnutí a pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály). Druhou významnou skupinou jsou triterpeny.
Z minerálů obsahuje čaga křemík, železo, hliník, vápník, hořčík, sodík, zinek, měď, mangan nebo draslík. Mezi obsaženými vitamíny můžeme najít vitamíny B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina D panthotenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová), D3 (cholekalciferol) nebo vitamin K1 (fylochinon). Z obsahu vitamínu K1 vyplývá, že by přírodní přípravky s obsahem rezavce šikmého neměli užívat pacienti, kteří mají problémy se srážlivostí krve. Z ostatních látek lez uvést polysacharidy, steroidy, chromogeny, lignin, puriny, kyselina čagová, buničina, inodiol, betulin či melanin.
V tradičním lidovém léčitelství v Rusku se chaga používá v případě žaludečních potíží (zánět žaludku, dvanácterníku či střev, žaludeční vředy), při nemocech, jako jsou nemoci jater či jako doplněk léčby lupénky. Rovněž je uváděno její působení celkově tonizující, adaptogenní a posilující imunitu.
V současné době je léčivá houba chaga středem pozornosti vědců pro potencionální protirakovinné účinky (mělo by se to týkat některých obsažených látek, jako jsou betulin či inotodiol). Extrakt z houby je zkoumán kvůli možnosti zastavit růst rakovinných buněk (k dispozici je například studie polských vědců z Ústavu lékařské biologie a Ústavu zemědělské medicíny v Lublinu pod vedením dr. Lemieszeka). |
Zatím není vložen žádný komentář. |