Hřib satan (hřib krvavý)
Hríb satanský  |  Suillellus satanas

Hřib satan (Rubroboletus satanas (Lenz) Kuan Zhao et Zhu L. Yang 2014) je jedovatá houba z čeledi hřibovitých. Patří do skupiny tzv. modrajících a barevných hřibů. Satan je také největší hřib, který se vyskytuje na území bývalého Československa.

Popis

Klobouk 60-250mm v průměru. Vyjímečně dosahuje průměr i 300mm. V mládí polokulovitý, později vyklenutý až polštářovitý, masitý, nepravidelně vrásčitý až hrbolkatý, v mládí jemně plstnatý. Barvy bělavě krémové, stříbřité šedé, místy s hnědoolivovými skvrnami a na okraji i narůžovělý.
Rourky žluté až olivové, póry jsou drobné a okrouhlé, v mládí žluté, brzy však červené až oranžově červené, otlačením modrající. Na okraji tvoří žlutý pásek.
Třeň 40-170mm vysoký, 40-150mm tlustý, soudkovitý, nebo krátce válcovitý ve stáří až řepovitě kyjovitý, pokrytý nevýraznou žlutavou až červenavou síťkou. V horní polovině je žlutý, v dolní polovině karmínově červený.
Dužnina je tlustá, v mládí tvrdá, ve stáří měknoucí, bělavá až nažloutlá, na řezu mírně modrá.

Chuť v mládí nenápadná, trochu oříškově nasládlá, vůně v mládí nenápadná, ale ve stáří velmi hnilobná.

Výtrusný prach je olivový, výtrusy jsou elipsoidně vřetenovité, velikosti 11-15x5-7µm, barvy světle hnědožluté.Hřib satan vytváří celou řadu barevných variet.

Výskyt

Satan se vyskytuje vzácně v nížinách a pahorkatinách v listnatých lesích na alkalických podkladech / vápenec/ v oblastech teplomilné květeny. Pilát jej uvádí jako druh teplomilných lesů na vápenatých půdách, konkrétně pak v rámci xerotermních dubohabrových hájů na vápencích, skalních hadcových stepí (pod listnáči, na základě nálezů řídícího učitele Rudolfa Dvořáka). Zároveň zmiňuje, že v rámci kyselých doubrav a oligotrofních habrových doubrav se patrně nevyskytuje vůbec.Roste především pod duby, méně často pod jinými listnáči. Jmenovat lze například buk, lípu nebo břízu. Fruktifikuje od konce června do začátku října.

Otrava

Ochutnávání u něj se skoro nedoporučuje, neb i velice malé sousto může vyvolat prudký průjem a zvracení. Otrava není smrtelná.

Německý přírodovědec Harald Othmar Lenz označil hřib Boletus satanas (v překladu „hřib satanův“) poté, co se jím společně s přítelem Karlem Salzmannem, služkou a další dámou v září 1830 otrávili.

Synonyma

Červenáč (na Holicku), červenka, bliják, blivák (na Chlumecku), jeduvatyj doubravník, jenerál (na Karlštejnsku), kardinál (na Karlštejnsku), karmazín, krousťák, krvák, růžovák, safián, umrdlák.

Ve starší literatuře byl uváděn název hřib krvavý nebo červenka (podle barvy), teprve v roce 1881 zmiňuje Čelakovský německý název „der Satanpilz“, ze kterého se zřejmě vyvinulo české pojmenování hřib satan.

Možná záměna

Hřib satan je možné zaměnit s podobnými hřiby s červenými póry, například hřibem kovářem, hřibem kolodějem, hřibem nachovým nebo hřibem kříštěm.

• hřib kovář (Boletus luridiformis) - hnědý až hnědorezavý klobouk, třeň nemá síťku
• hřib koloděj (Boletus luridus) - krémový klobouk, barva síťky a podkladu se obvykle výrazněji liší
• hřib kříšť (Boletus calopus) - žluté póry, výskyt často pod jehličnany spíše ve vyšších polohách
• hřib nachový (Boletus rhodoxanthus) - drobnější, ve stáří nepáchne, třeň válcovitý s výraznější síťkou
• hřib Moserův (Boletus rubrosanguineus) - roste vzácně ve vyšších polohách pod jehličnany
• hřib Le Galové (Boletus legaliae) - výraznější síťka, při zasychání voní po Maggi, i hráze rybníků
• hřib satanovitý (Boletus satanoides) - hráze rybníků, žlutější dužnina, kyjovitý třeň