Hlíva plicní
Hliva buková  |  Pleurotus pulmonarius

Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.) slovensky Hliva buková je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých.

Popis

Klobouk 40-200mm, jazykovitý až vějířovitý, hladký, slonovinově nebo špinavě bělavý až světle žlutohnědý, na okraji stejně jako lupeny žloutnoucí.
Lupeny daleko sbíhavé, vysoké, bílé na okraji žloutnoucí.
Třeň 10-20x10-25mm, postranní, tuhý, bělavý, někdy téměř může chybět.

Je velmi podobná hlívě ústřičné, která je však šedomodré barvy a roste na podobných stromech avšak od října do prosince.

Výskyt

Hlíva plicní poměrně roste od května do listopadu (prosince) v listnatých a smíšených lesích, ale i v parcích a zahradách na odumřelých listnáčích (buky, lípy, třešně, osiky, jeřáby, vrby…). Hlívu plicní najdete ve stejnou dobu a na stejných místech jako hlívu ústřičnou, je dosti rozšířená. Měli byste dobře prohlédnout stromy, abyste ji nepřehlédli.

Použití v kuchyni

Z kulinářského hlediska je hlíva plicní všestranně využitelná. Při opatrném sbírání stačí jen otřít klobouky. Větší část třeňů, zvláště část přirůstající ke dřevu, uřízneme a zahodíme. Má příjemnou vůni, takže obohatí jídla ze směsi jiných hub.

Léčebné účinky

Hlíva plicní stejně jako ostatní druhy hub obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a stopových prvků, nejcennější jsou však látky zvané glukany. Mají na lidské zdraví více než příznivé účinky. Podporují imunitní systém, přímo zvyšují tvorbu protilátek proti patogenním bakteriím virům i plísním. Vedle třapatky nachové, echinacey, jde opravdu o nejvýznamnější imunostimulátor, který lze navíc užívat bez obav dlouhodoběji. Více o účincích najdete v hlívě ústřičné.

Záměna

• Je zaměnitelná za hlívu dubovou, která má ovšem plstnatý klobouk a vyskytuje se zejména na smrcích.
• Podobná je také hlíva ústřičná, která roste od podzimu do jara a je šedá až hnědá.