Muchomůrka tygrovaná (panterka)
Muchotrávka tigrovaná  |  Amanita pantherina

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je jedovatá a halucinogenní houba z čeledi štítovkovitých. Počet lidí, kteří se kdy otrávili jedovatou muchomůrkou tygrovanou, je obrovský. Jak poznat rozdíl mezi chutnou mochomůrkou růžovkou (masákem) a jedovatou muchomůrkou tygrovanou?

Záměny za jedlé druhy

Muchomůrka tygrovaná je prudce až smrtelně jedovatá houba, snadná záměna hlavně za Muchomůrku šedivku či M. růžovku. Obě mají však rýhovaný prsten a růžovka navíc v požercích i na řezu pozvolna růžoví. Zásadně tedy nesbírejme žádné muchomůrky, které jsou příliš mladé na jasné rozlišení všech důležitých znaků!

• Muchomůrka růžovka, nazývaná lidově masák, je výborná jedlá houba. Na rozdíl od muchomůrky tygrované má na třeni rýhovaný prsten podobný sukénce, který vyrůstá z vrcholu třeně a v mládí je přitisknutý k lupenům, od nichž získává rýhování. Na bázi je třeň hlízovitě ztluštělý s bradavkami, ale nemá pochvu. Poraněním a na požercích hmyzu dužnina červená, červené či růžové tóny jsou patrné na různých místech i na neporaněné plodnici. Bradavky na povrchu klobouku jsou zašpičatělé, kuželovité až jehlanovité.

• Muchomůrka šedivka je jedlá houba horší kvality. Má stejně utvářený rýhovaný prsten, hlízu na bázi třeně i bradavky na klobouku jako muchomůrka růžovka. Dužnina poraněním barvu nemění nebo jen velmi zvolna slabě hnědne, vůni má zatuchle bramborovou.

Jedovatost

Muchomůrka tygrovaná je prudce jedovatá, obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka červená (kyselinu ibotenovou, muscimol a muskazon), ale ve výrazně větším množství. Toxiny ovlivňují nervový systém. Jsou termostabilní (varem se neničí).

Za půl až jeden 1-2h se objeví nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a rozšířené zorničky, stavy únavy a zmatení střídané zvýšenou aktivitou až manickou euforií s halucinacemi, připomínající alkoholové opojení.

Otravy jí působené jsou mykoatropinového typu (podobají se otravám atropinem). Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt. Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.

Postiženého je nutné převézt k lékaři. Nedoporučuje se vyvolávat zvracení. Léčba je symptomatická, tlumí se projevy psychomotorického neklidu, aby si pacient neublížil. Prognóza je dobrá, většina otrav končí druhý den bez následků. V žádném případě nesmí být podán atropin, který je protijedem muskarinu, zatímco účinek jedů muchomůrky tygrované spíše zvyšuje.

Pokud otrávený požil vedle hub i alkohol, je nutné o tom informovat lékaře, jinak hrozí záměna otravy s příznaky opilosti. Možnost chybné diagnózy otrav muchomůrkou tygrovanou a červenou záměnou za alkoholové opojení stála (kromě existence hub se skutečným antabusovým efektem jako je např. hnojník inkoustový) pravděpodobně u zrodu často opakované poučky, že houby a alkohol nepatří k sobě.

Popis

Klobouk polokulovitý, 40-100mm, později vyklenutý, žlutohnědý, šedohnědý či hnědý, na okraji rýhovaný, s bílými, snadno smytelnými bradavčitými vločkami.

Dužnina a lupeny bílé, nevýrazné až slabě zemité vůně.

Třeň válcovitý, 60-120x10-20mm, s tenkým, nerýhovaným a snadno odděliteným prstencem a 1-2 přidanými kroužky nad hlízou.

Výskyt

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, v některých oblastech hojně. Natrefíte na ni daleko méně častěji než na šedivku či růžovku, neboť je to teplomilná houba, která roste v nižších a teplejších oblastech. Nejčastěji ji objevíte pod duby.