» Registrace
» Ztráta hesla

» Přidat houbu
Počet houbiček: 120

Lysohlávka česká
Límcovka Golierovka česká  |  Psilocybe bohemica

Kategorie: Houby Psychotropní


Foto obrázek houby Lysohlávka česká | Psilocybe bohemica | Límcovka Golierovka česká
Foto: WiKi


Název Lysohlávka česká
Slovenský název Límcovka Golierovka česká
Latinský název Psilocybe bohemica
Kategorie Houby Psychotropní
Říše Houby - Fungi
Třída Stopkovýtrusé - Basidiomycetes
Řád Lupenotvaré - Agaricales
Čeleď Límcovkovité- Strophariaceae
Doba růstu Září - Prosinec


Především je nutné uvést, že pro obsah halucinogenních látek je mykology houba považována za jedovatou a její konzumace přináší ze zdravotního hlediska mnohá rizika, včetně poškození jater. Halucinogenní látky, které lysohlávky obsahují, mohou být spouštěčem nejrůznějších psychických onemocnění, zejména schizofrenie. A v neposlední řadě jsou popsány případy sebepoškození: „lítací houba“ může mít efekt tak silný, že konzument skočí ze střechy či okna. A o čem už se nemluví skoro vůbec – lysohlávky rostou na podobných stanovištích jako některé druhy smrtelně jedovatých čepičatek. Čepičatky jsou tvarem a vzrůstem lysohlávkám poměrně podobné, neobsahují však halucinogeny, nýbrž jedy na stejné bázi jako muchomůrka zelená. A ze světa jsou popsány případy záměn s tragickými následky.

Ostatně i u takzvaných přírodních národů, kde má konzumace přírodních drog svou tradici, neprobíhá seance nikdy za účelem příjemného „rauše“, ale má svůj závažný rituální a duchovní rozměr. A hlavně bývá řízena zkušeným šamanem. Její účinky jsou podobné LSD.

Pojídat přírodní drogy z nudy a z rozmaru může skončit pěkným průšvihem! Lysohlávky ani jiné přírodní psychoaktivní látky nejsou problémem samy o sobě, nejsou koncentrovaným zlem, jak se nás snaží přesvědčit politici nebo někteří klerikalisté. Problémem je, že lidé neumějí drogy brát.

Více na http://borovicka.blog.idnes.cz

Popis

  • Klobouk má obvykle 2-5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
  • Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
  • Třeň je 4,5 - 10 cm dlouhý, 0,2 - 0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícícmi do substrátu. Po otlačení modrající.

Možná záměna

  • čepičatka jehlčnanová - nezkušení houbaři se mohlu splést, proto je dobré uvést rozlišující vlastnosti, lysohlávky modrají, smrtelně jedovatá čepičatka nemodrá a roste v jehličnanových lesích. Lysohlávky rosteu v listnatých.

Výskyt

Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.

Účinné látky

Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.Jejich toxicita je údajně nízká. Jejich halucinogenní účinky mají však být natolik silné, že mohou ohrozit psychické zdraví nebo život člověka. Například tím, že podporují sebevražedné sklonypředevším u duševně narušených jedinců.

Účinky lysohlávky se objevují 20 – 60 minut po požití. Trvají několik hodin. Provází je rozšířené zorničky a zvýšená teplota. Spočívají v uvolnění svalů i mysli. Vyvolávají stavy pozměněného vědomí a barevné vize. Tyto stavy jsou velmi individuální. Lysohlávky mohou přinést povznášející zážitky, stejně jako prohloubit psychické potíže.
Sběr lysohlávek není omezený, jejich držení, například v houbařském košíku, je již legislativně upraveno. Pokud půjde o méně než čtyřicet plodnic, hodnotí se to jako přestupek s hrozbou pokuty. Pokud půjde o větší množství hub, bude houbař podezřelý z trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky s hrozbou odnětí svobody.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Historie

Používání magických hub má ve Střední Americe nepochybně dlouhou tradici. Některé historické prameny naznačují, že v mayském jazyce je název pro houby totožný s označením podsvětí. Archeologové našli v blízkostí města Guatemaly 2200 let staré miniaturní kamenné sošky hub. Tyto kamenné figurky byly objeveny také v hrobě mayského vysokého církevního hodnostáře a podle jedné z teorií naznačují vztah k Xibalbovi a jeho devíti bohům, jak je to popsáno v posvátné knize Popol Vuh. Do dnešní doby se podařilo objevit více než 200 kamenných sošek, z nichž nejstarší pochází z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Většina sošek pochází z Guatemaly, ale některé z nich byly objeveny také v Salvadoru, Hondurasu a několik dokonce až v mexických městech Veracruz a Guerrero. I když účel těchto "kamenných hub" není zcela jasný, přesto vypovídají o značném stáří a vysoké kultivovanosti používání halucinogenních hub.

Přibývající důkazy nicméně naznačují, že houbový kult byl rozšířený v severozápadní části Mexika již od 1.stol.př.n.l. až do 3.-4.stol.n.l. Jmenovitě šlo o oblasti dnešních mexických států Colima, Jalisco a Nayarit. Na jejich území se dochovaly pohřební figurky, kterým z hlavy vyčnívají dva zvláštní "rohy". Sošky zřejmě představují mužské a ženské bohy, kteří byli spojováni s používáním hub, případně jejich kněze.

Po dobytí Mexika Španělé s úžasem zjistili, že domorodí obyvatelé uctívají svá božstva prostřednictvím různých omamných rostlin, jako je peyotl, ololiuqui a teonanacatl. Posvátné houby byly pro evropské církevní hodnostáře obzvláště urážlivé, a ti se proto ze všech sil snažili jejich náboženské používání vymýtit. Duchovní byli ve své represivní činnosti tak úspěšní, že se jim krutými tresty podařilo zahnat celý kult omamných hub do podzemí na dlouhá čtyři staletí.  To bylo také hlavním důvodem, proč se botanikům ani antropologům dlouhou dobu nedařilo objevit sebemenší náznaky existence tohoto kultu. Tato situace se postupně měnila až ve třicátých letech 20. stol., kdy se poznatky o významu halucinogenních hub v Mexiku začaly prohlubovat.Na konci třicátých let se podařilo získat první dva druhy posvátných mexických hub, které se používají při současných obřadech. Následná terénní práce vedla k objevu dalších pětadvaceti druhů hub, z nichž nejdůležitější jsou bezesporu právě lysohlávky. Tajemství těchto hub bylo pořádně odhaleno až v polovině 20. století, především díky manželům Wassonovým, za přispění řady světových mykologů, jako byly pánové Singer, Heim a Smith, chemické rozbory těchto hub provedl Albert Hofmann v laboratořích firmy Sandoz v Basileji. A. Hofmann účinnou látku těchto hub nejen určil, ale posléze i synteticky vyrobil.

Lysohlávky se dodnes stále používají při věšteckých a náboženských rituálech Masateků, Činanteků, Čatinů, Mijů, Zapotéků a Mixteků z mexického spolkového státu Oaxaca, Nahuů a zřejmě i Otomiů z Puebla, a v neposlední řadě Tarasků z Michoacánu. Používání omamných hub je dnes nejrozšířenější mezi Masateky. Obřady jsou dnes celonoční seancí, jež občas zahrnuje i uzdravující rituály. Velká část slavnosti je doprovázena prozpěvováním modliteb či krátkých popěvků.

Jak se ale ukazuje sehrály svoji roly lysohlávky i v jiných kulturách. Velmi podobné kamenným skulpturám z Mexika jsou tzv. "čukotské petroglyfy", kamenné sošky hub, objevené na Čukotce, které údajně pocházejí z období 9. století př.n.l. až 13. století n.l. Podobně se objevují důkazy o užívání těchto magických hub i ze západní Afriky, Austrálie a Nové Guineje.

Mimo tato použití je samozřejmě v součastné době rozšířeno i jejich (zne)užívání v Evropě a Americe a to díky jejich kosmopolitnímu výskytu a halucinogenním účinkům.

Zdroj: http://www.biotox.cz/
Více infa: http://www.drogovaporadna.cz/ nebo http://blog.pidisoft.cz/



Podobné houby



Diskuze, komentáře ...
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 


TOPlist

Poděkování za fotografie a texty: eM.eR. | WiKi 2016 © PiDi Soft |  Mapa stránek


loading...