Hřib kovář
Hríb zrnitohlúbikový  |  Neoboletus luridiformis

Hřib kovář (Neoboletus luridiformis Vizzini, Simonini et Gelardi 2014) slovensky Hríb zrnitohlúbikový, je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Byla řazena do sekce Erythropodes (případně Luridi) rodu Boletus a v roce 2014 na základě biomolekulárních analýz přeřazena do nového rodu Neoboletus. Řadí se mezi barevné a modrající hřiby.

Při konzumaci je nutná delší tepelná úprava, poněvadž syrový nebo nedovařený může vyvolat trávicí potíže. Ve starší literatuře bývá oproti stávajícímu úzu prohozen český název hřibu kováře s hřibem kolodějem.

Popis

Klobouk má v průměru 5 – 20 cm, v mládí polokulovitě sklenutý, v dospělosti rozložený až polštářkovitý, nejčastěji tmavohnědý, černohnědý, plavě hnědý nebo olivově hnědý, za sucha sametový, za mokra mírně lepkavý, stářím a pomačkáním šedě černající. Okraj klobouku bývá okrově žlutavý.

Rourky jsou žlutozelené, až 30 mm vysoké a na řezu se rychle barví do modrozelena. Ústí rourek jsou drobná.
Póry jsou v mládí zpočátku žluté, záhy však tmavě krvavě červené a nakonec blednou do olivova, dotykem rychle modrají. Vzácně se vyskytují i odbarvené variety, které mají oranžově či žlutě zbarvené póry. Podrobnější přehled barevných variet je zahrnut v kapitole níže.

Třeň je zprvu vejčitý, pak soudkovitý až kyjovitý, 60 – 150 mm vysoký a 20 – 40 mm tlustý, skoro celý červený, pouze v horní části žlutý, uprostřed pak na žlutém podkladu červeně plstnatě tečkovaný, dole do olivova, s plstnatým světle žlutým podhoubím. Otlačením ihned modrá. Třeň nemá síťku.

Dužnina je pevná, v klobouku bledožlutá, ve třeni živě žlutá, na vzduchu modrá, později se odbarvuje do šeda. Modré zbarvení při vaření mizí. Má příjemnou vůni a mírnou chuť.

Synonyma

• hřib koloděj
• koloděj
• kolář

Výskyt

Hřib kovář patří k nejrozšířenějším z barevných hřibů. Starší literatura jej obvykle spojuje s konkrétní nadmořskou výškou, pH půdy nebo druhem stromu, ale jde o velmi tolerantní druh. Vyskytuje se od nížin do hor, roste v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích a snáší půdy kyselé až mírně zásadité. Tvoří mykorhizu s řadou stromů, jako jsou: smrk, řidčeji jedle, borovice, dub, buk a ještě další listnáče. Plodnice se objevují od května do října.

Vyskytuje se v celé Evropě, na Kavkaze a na Malé Asii (tam i ve výši 1600 – 2000 m n. m. V rámci chráněných území České republiky byl hřib kovář popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

• Klapice (okres Praha-východ)
• Luční (okres Tábor)

Formy a variety

• Hřib kovář žlutý
• Hřib kovář odbarvený
• Hřib kovářneměnný
• Hřib kovář červenohlavý
• Hřib Melzerův

Záměna

• hřib koloděj (Suillellus luridus) - třeň kryje síťka, výskyt pod listnáči
• hřib kavkazský (Boletus caucasicus) - horní část třeně kryje síťka, výskyt pod listnáči
• hřib Quéletův (Suillellus queletii) - horní část třeně i šupinky na třeni světlejší
• hřib kříšť (Caloboletus calopus) - světlý klobouk, žluté póry, hořká dužnina