» Registrace
» Ztráta hesla

» Přidat houbu
Počet houbiček: 120

Hřib koloděj (kolář, modrák)
Hríb siný  |  Suillellus luridus

Kategorie: Houby Jedlé - velmi chutné


Foto obrázek houby Hřib koloděj (kolář, modrák) | Suillellus luridus | Hríb siný
Foto: WiKi
Foto obrázek houby Hřib koloděj (kolář, modrák) | Suillellus luridus | Hríb siný
Foto obrázek houby Hřib koloděj (kolář, modrák) | Suillellus luridus | Hríb siný


Název Hřib koloděj (kolář, modrák)
Slovenský název Hríb siný
Latinský název Suillellus luridus
Kategorie Houby Jedlé - velmi chutné
Říše Houby - Fungi
Třída Stopkovýtrusé - Basidiomycetes
Řád Hřibotvaré - Boletales
Čeleď Hřibovité - Boletaceae
Doba růstu Květen - Říjen


Hřib koloděj (Suillellus luridus(Schaeff.) Murrill 1909) je jedlá houba z čeledi hřibovitých,která patří mezi barevné a modrající hřiby. Do roku 2014 byl řazen do sekce Luridi rodu Boletus, na základě biomolekulárních analýz náleží do samostatného rodu Suillellus. Na území bývalého Československa se dále používaly lidové názvy (často společné i pro hřib kovář, který od koloděje mnozí houbaři nerozlišovali): siniak, sinál, modrák, svetlák, svetláň, belaskár, belasniak, nemec, baniar, baník, komprd, karmazín, harasník, súkenák, červené nohavice, jedlák, koniak, počeč a další. Názvy koloděj či kovář pocházejí od kožovitého hnědého povrchu klobouku, barvou podobného kožené kolářské nebo kovářské zástěře.

Popis

Klobouk má v průměru 60 - 140 (180) mm (uváděno i 40 – 200 mm), je tlustě masitý, jemně ojíněný, sametový, suchý, pomačkáním trochu tmavnoucí. Povrch může být bledě žlutokrémový, žlutoolivový, okrový, okrově olivový, naoranžověle rezavý, hnědooranžový, světle hnědý, vzácně až sytě hnědý nebo hnědoolivový (další možná zbarvení následují v kapitole formy).

Rourky jsou žluté, v dospělosti žlutozelené. Poškozením modrají.

Póry jsou zpočátku žluté, pak oranžové až cihlově červené, pomačkáním modrají.

Třeň je v mládí břichatý či soudkovitý, dospělosti mění tvar na válcovitý nebo kyjovitě ztlustlý, pod kloboukem žlutý, uprostřed červenavý, naspodu tmavě červený téměř hnědý, celý pokrytý výraznou hnědočervenou síťkou s protáhlými očky. Některé formy mohou mít síťku redukovanou (viz samostatná kapitola).

Dužina je světle (bledě) žlutá, v bazální části nebo spodní polovině třeně vínově červená, na řezu okamžitě modrozelená, po delší chvíli se odbarvuje do žlutošeda.

Jedlost

Chuť a vůně je nenápadná a příjemná. Je jedlý a velmi dobrý, bezpečná je konzumace po důkladné tepelné úpravě (minimálně 20 minut) - podle některých autorů je za syrova mírně jedovatý.

Nežádoucí účinky

Podle některých zdrojů (BUDMIGER a KOCHER 1982) vykazuje nesnášenlivost s alkoholem, kávou a čajem, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u hnojníků. Zprávy o interakci s alkoholem pocházely z území bývalého SSSR; nesnášenlivost s čajem nebyla podle jiných zdrojů pozorována u žádných hub.

Jedovatost

Některé publikace uvádějí, že hřib koloděj může být za syrova jedovatý a při nedostatečné tepelné úpravě může působit žaludeční potíže. Na území Československa však (přinejmenším do roku 1974) nebyla popsána jediná otrava tímto druhem. Na nevěrohodnost zpráv o otravě hřibem kolodějem poukazoval již Jan Bezděk na přelomu 19. a 20. století. Upozornil na tři zásadní fakta, která vedla k rozšíření zpráv o jedovatosti koloděje. První tkví v některých starších mykologických dílech, jejichž autoři nerozlišovali jednotlivé druhy modrajících hřibů se síťkou na třeni (tedy i jedovaté houby jako hřib satan nebo hřib nachový) a souhrnně je řadili pod název Boletus luridus. Tím vztáhli jedovatost některých druhů i na druhy ostatní. Druhý důvod spočívá ve skutečných otravách, které byly zaznamenané, ale jejichž původce nebyl odborně určen. Opět tak mohlo jít o otravu hřibem satanem.

Třetí díl mají na svědomí chybně koncipované experimenty - Bezděk zmiňuje pokus, který provedl Dr. L. Planchon a zaznamenal Gillot: 150 g drobně nakrájeného koloděje (B. luridus) bylo uvařeno v 500 g vody a s chlebem podáno „malému, hubenému, poněkud churavému(!) psíkovi“. Šest hodin poté nastalo zvracení, průjem, další den pes odmítal žrádlo a po třech dnech od požití houby zemřel. Krom experimentu na nemocném psu, který má navíc fyziologii odlišnou od lidské, zmínil Bezděk i pokusy s podkožními injekcemi šťávy ze syrových hub zvířatům. Takový postup zpochybňuje slovy:

Neníť neznámo, že každý živočich látku, přijatou ku své výživě, nejprve v ústrojí zažívacím musí jaksi spodobiti (assimilovati), v zažitinu přeměniti, a že přímo do krve vpravena, byť i jinak zcela neškodná byla, působiti může škodlivě.

Výskyt

Roste hojně v létě a na podzim ve smíšených a listnatých lesích, tvoří mykorhizu s duby, buky, lipami, břízami, habry a lískami. Někdy bývá zmiňován i vzácný výskyt pod smrky, starší publikace uvádějí kromě listnáčů i výskyt pod jedlemi. Je možné ho nalézt také v parcích a zahradách, vyskytuje se i na hrázích rybníků. Nejčastěji roste v nížinách a pahorkatinách, v horských oblastech je vzácný. Fruktifikuje od května do října.

Roste v mírném pásu severní polokoule, po celé Evropě, v Turecku, na východě USA, v Kanadě a Mexiku.

Záměna

  • hřib kovář (Boletus luridiformis) - postrádá síťku na třeni
  • hřib kavkazský (Boletus caucasicus) - síťka je vyvinuta jen v horních partiích třeně
  • hřib Quéletův (Suillellus queletii) - chybí síťka, horní polovina třeně je světlá
  • hřib kříšť (Boletus calopus) - žluté póry, hořká dužnina, spíše pod jehličnany
  • hřib nachový (Boletus rhodoxanthus) - červený


Podobné houby



Diskuze, komentáře ...
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 


TOPlist

Poděkování za fotografie a texty: eM.eR. | WiKi 2016 © PiDi Soft |  Mapa stránek