Hřib nachový - červený
Hríb purpurový  |  Rubroboletus rhodoxanthus

Hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus (Krombh.) Kuan Zhao et Zhu L. Yang 2014) je jedovatá houba z čeledi hřibovitých. Patří do skupiny barevných a modrajících hřibů, systematicky do sekce Luridi. Český mykolog Albert Pilát jej považoval za nejkrásnější z tuzemských i evropských hřibů a mykolog Jiří Hlaváček za nejkrásnější hřib vůbec.

Synonyma

• hřib nachový, hřib purpurový, modrák červenožlutý, modrák krvavý

Popis

Klobouk houby dosahuje průměru 50–150 (200) mm. Podobně jako u ostatních hřibů má v mládí polokulovitý klobouk, který se postupně narovnává. Je velmi světlý, v mládí bělavý nebo našedlý, kožově šedohnědavý, později narůžovělý, vzácně až růžový nebo purpurově načervenalý, především při vlhčím počasí. Žluté až nazelenalé rourky se po poranění barví do modrozelena, póry jsou sytě červené.
Třeň je tlustý, nahnědlý až červený, v horní části pokrytý síťkou.
Dužina je jemně nažloutlé barvy a na řezu modrá. Chutná mírně, slabě houbově a voní příjemně, slabě po ovoci.

Výskyt

Hřib nachový je velmi vzácný, roste v teplejších oblastech, v České republice pouze v nížinách a pahorkatinách. Preferuje světlá teplá místa v listnatých lesích (tvoří mykorhizu s duby a méně často buky), obvykle na zásaditých půdách v lokalitách teplomilné květeny. Pilát jej uvádí mezi typickými druhy xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích, vzácně v kyselých doubravách a oligotrofních habrových doubravách a zmiňuje jej i v případě druhotných smíšených lesů na půdách nevápenatých (konkrétně v souvislosti teplých středně vlhkých dubin acidofilního charakteru na Moravě). Je příbuzný hřibu satanu a roste i na podobných stanovištích, avšak zároveň i tam, kde se satan nevyskytuje. Fruktifikuje od července do září.

Roste v Evropě, známý je z následujících zemí: Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (a ostrov Man), Španělsko a Švédsko.

Záměna

Hřib nachový může být zaměněn za podobně zbarvené modrající hřiby:

• hřib Le Galové (Rubroboletus leagaliae) – při zasychání voní po Maggi
  I když má hřib nachový a hřib Le Galové podobné požadavky (ve starší literatuře byly někdy zaměňované), liší se poněkud odlišnou ekologií. Hřib nachový se na rozdíl od hřibu Le Galové nevyskytuje na hrázích rybníků.
• hřib satan (Rubroboletus satanas) – větší plodnice, na řezu modrá pomaleji a méně
  Může se však vyskytovat na stanovištích hřibu satana, který dorůstá větších rozměrů a ve stáří jeho plodnice páchnou (plodnice hřibu purpurového odporně nepáchnou ani v dospělosti. Liší se také tvarem třeně, který je oproti satanu spíše válcovitý až mírně kyjovitý.
• hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus) – roste ve vyšších polohách
  Hřib Moserův se liší stanovištěm – preferuje vyšší polohy a roste pod jehličnany.

Taxonomie

Pojetí hřibu nachového/purpurového českými mykology bylo v první polovině 20. století značně nejednotné. Josef Velenovský a František Smotlacha označovali názvem hřib purpurový (Boletus purpureus) jinou houbu než předcházející (a následující) generace mykologů.

František Smotlacha později tuto houbu popsal jako samostatný druh, hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus), čímž nesrovnalost vyřešil. Pro hřib nachový v současném pojetí používal Smotlacha po dlouhou dobu vlastní název hřib satanovitý (Boletus satanoides). Z dnešního hlediska jde však o název kolektivní, protože jej používal pro několik (velmi podobných) druhů, které však byly separátně popsané teprve později. Pod název hřib satanovitý (Boletus satanoides) tak krom hřibu nachového (Rubroboletus rhodoxanthus syn. Boletus purpureus sensu auct. plur. non Vel. nec Smotlacha) sdružoval dále později popsaný hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae syn. Boletus lupinus sensu Bres. non Fr.) a hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus).